Věda a výzkum

Náš výzkum

Ústav biochemie se zabývá výzkumem metabolismu mikroorganismů, živočichů a rostlin a rozvojem (bio)analytických metod. Pedagogická činnost je založena na výuce širokého spektra biochemických disciplín pro studenty biochemie, chemie a biologie v bakalářském, magisterském a doktorském programu, viz „Výuka“. První biochemický ústav, zpočátku jako součást chemického oboru fakulty, vznikl v roce 1948 pod vedením prof. V. Morávka. Od roku 1962 se vyčlenila samostatná katedra biochemie, od roku 2006 Ústav biochemie. Ve vedení se postupně vystřídali doc. L. Skurský, prof. L. Macholán, prof. V. Dadák, doc. P. Zbořil, prof. V. Mikeš a doc. M. Mandl.

Současný výzkum souvisí se zaměřením následujících ústavních laboratoří

  • Analytická biochemie: využití moderních separačních metod – vysokoúčinné kapalinové chromatografie a kapilární elektroforézy při kvalitativní a kvantitavní analýze biologicky aktivních nízkomolekulárních i vysokomolekulárních látek (léčivé rostliny, klinická diagnostika, enzymy atd.).
  • Sekundární metabolity: studium sekundárních metabolitů produkovaných především rostlinami v reakci na útok patogenu, případně jako prevence tohoto útoku.
  • Biochemie denitrifikačních bakterií. Distribuce toku elektronů v rozvětveném respiračním řetězci. Transport dusičnanu do buněk. Enzymologie flavindependentních oxidoreduktas FerA a FerB. Odezva bakteriálního proteomu na změny růstových podmínek.
  • Biosensory: vývoj elektrochemických a piezoelektrických biosensorů, aplikace enzymových elektrod a imunosensorů v životním prostředí a klinické oblasti, studium afinitních interakcí v reálném čase pomocí biosensorů.
  • Environmentální biotechnologie: studium bakteriální oxidace železa(II) a anorganických sirných látek na buněčné a enzymové úrovni ve vztahu k aktivitě acidofilních chemolitotrofních bakterií v biohydrometalurgii a životním prostředí.
  • Glykobiochemie: strukturně-funkční studium proteinů podílejících se na výstavbě a specifickém rozpoznávání biologicky aktivních glykokonjugátů a specifických interakcí mezi patogenem a hostitelem.
  • Molekulární fyziologie: DNA testování geneticky podmíněných chorob a DNA diagnostika virových a bakteriálních chorob v humánní a veterinární medicíně.
  • Molekulární patologie: výzkum molekulární podstaty onemocnění a interakce mezi patogenem a hostitelem u rostlin. Hledání molekulární podstaty onemocnění u člověka, vliv změn na úrovni DNA na rozvoj a průběh daného onemocnění.
  • Proteomika: aplikace vysokorozlišovacích metod komplexní analýzy proteinového složení při studiu molekulárních procesů v oblastech bakteriální fyziologie a molekulární patologie.